Tělo dospělé zdravé ženy je od přírody naprogramováno tak, aby každý menstruační cyklus mohl vést k uvolnění vajíčka a následnému otěhotnění. Každý menstruační cyklus je tedy novou příležitostí pro potencionální těhotenství. Stejně jako samotný začátek menstruace či nástup menopauzy je u každé ženy odlišný, tak je rozdílná i délka cyklu či jeho pravidelnost. Princip ale zůstává u všech stejný – vlivem působení hormonů na vaječník se uvolní zralé vajíčko a putuje vejcovodem do dělohy. V průběhu této cesty je připraveno na oplodnění spermií a následné zahnízdění.
Uvolnění vajíčka z vaječníku nastává čtrnáctý den cyklu a tento proces se nazývá ovulace. Tato událost je vyvolána a provázena významnými hormonálními změnami, které souvisejí s přípravou těla na začátek těhotenství, případně i bolestmi jednoho či obou vaječníků. Děložní sliznice je hojně prokrvená a slizniční žlázky jsou plně vyvinuté. Cervikální hlen, který byl do té chvíle hustý a podílel se na přirozené zábraně proti vstupu spermií do dělohy, se stává řídkým a prostupným. Samotná děložní branka se mírně pootevře a přibližně o 0,5°C stoupá tělesná teplota. Ženy si mohou vést teplotní křivku ovulací, přičemž změny teploty zaznamenávají teploměrem ráno, ještě než vstanou z postele. Největší procento těhotenství vzniká oplodněním právě v den ovulace, dále vysoké procento otěhotnění vzniká po styku uskutečněném jeden či dva dny před ovulací. Tento fakt vyplývá ze skutečnosti, že spermie jsou schopny v ženském genitálu krátkou dobu přežívat, k samotnému otěhotnění je ale ovulace nezbytná.
Pokud máte problémy s otěhotněním, určitě je vhodné nejprve začít kontrolovat svoji ovulaci a hlídat si plodné dny. K tomu můžou snadno posloužit ovulační testy běžně dostupné v lékárnách. Testy detekují hladiny luteinizačního hormonu, jehož množství stoupá právě v den ovulace a to nejdříve v krvi a následně v moči. Pozitivní výsledek ukazuje vhodnou dobu k početí. Na rozdíl od měření těhotenským testem se testování ovulace nemusí provádět ráno, společné jim je doporučení nižšího příjmu tekutin.
Pokud během menstruačního cyklu nedojde k ovulaci, nazývá se takový cyklus anovulační. Sama žena na sobě nemusí pozorovat žádné změny, ke krvácení totiž dochází jako obvykle. K nakupení anovulačních cyklů dochází přirozeně při začátku sexuálního života v pubertě a naopak na jeho sklonku, tedy před menopauzou. Anovulace dále může doprovázet hormonální onemocnění (např. štítné žlázy), syndrom polycystických ovarií, období psychického stresu či stav po potratu. Během těchto cyklů nedochází k ovulaci a nemůže tak dojít k otěhotnění. Při přetrvávajícím stavu anovulace je vhodné podstoupit gynekologické vyšetření a poradit se s lékařem o možném postupu.
